Dvoutolar z roku 1590 Unikátní jáchymovská ražba Rudolfa II.
Po odmítnutí říšského mincovního řádu zavedeného v Čechách roku 1561 císařem Ferdinandem I. došlo v českých zemích k návratu k tolarové měně, což bylo ujednáno 28. ledna 1573 na jednání českého sněmu.
Po odmítnutí říšského mincovního řádu zavedeného v Čechách roku 1561 císařem Ferdinandem I. došlo v českých zemích k návratu k tolarové měně, což bylo ujednáno 28. ledna 1573 na jednání českého sněmu a 17. března 1573 potvrzeno císařem Maximilianem II. Jelikož nebyl ihned vydán nový mincovní řád, byla tolarová ražba zahájena podle mincovního řádu Ferdinanda I. z 30. září 1547.
Na základě sněmovních usnesení z let 1576 a 1577 pak byl vydán nový mincovní řád, který víceméně odpovídal předpisu z roku 15731. Ražba dvoutolarů jako násobku tolaru vycházela z tohoto mincovního řádu a po přepočtu pro ni platilo: Jakost 0,8945; hmotnost 57,86 g při
obsahu stříbra 51,76 g; počet kusů ražených z pražské hřivny se rovnal 4⅜. České dvoutolary z přelomu 16. a 17. století bezpochyby patří mezi velmi vzácně se v yskytující
nominály vládní mince v zemích Koruny české. Ve veřejných i soukromých sbírkách jsou tyto mince zastoupeny poměrně vzácně2. Je proto dosti překvapivé, že se v relativně krátké době objevily nové, v literatuře a odborném tisku dosud nepopsané, české dvoutolarové ražby.3 Jak málo je problematika ražby české hrubé mince za panování císaře Rudolfa II. (1576-1612) zmapovaná, ukazuje např. článek Pavla Vojtíška zveřejněný v roce 2011 na stránkách Numismatických listů. Článek věnovaný především neznámému pražskému dvoutolaru Rudolfa II. s letopočtem 1607 přináší i stručnou rekapitulaci produkce Rudolfových dvoutolarů v českých mincovnách. Pokud se týká jáchymovských ražeb, je v článku uvedeno:
„Od roku 1591 byly dvoutolary raženy v Jáchymově (MKČ 388-390, Ja 44-48), série honosných nominálů s trojportrétem (Ja 43, 49-52) z roku 1590 má zjevně medailový charakter, ...“4
Z toho, co bylo až dosud o ražbě Rudolfových dvoutolarů v Jáchymově publikováno, však vyplývá, že jejich ražba byla zahájena minimálně v roce 1589. Tuto informaci přinášejí
již v roce 2010 Lubomír Nemeškal a Petr Vorel (NV 27/19b),5 když ve své práci o jáchymovské mincovně citují exemplář s letopočtem 1589 ze sbírky Národního muzea v Praze
s inv. č. H5-30.975 (57,49 g). Práce Ivo Halačky (MKČ)6 o vládních mincích zemí Koruny české vydaná ve druhé polovině roku 2011, podobně jako Vojtíškův článek, ročník 1589
z mincovny Jáchymov nezná 7.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2013
MODERNÍ CHRÁMOVÉ PŮLŠEKELY
Dvě kuriozní ražby
O tyrských šekelech, které byly přijímány jako dary jeruzalémskému Chrámu, jsem psal v článku Jidášových třicet stříbrných – Peníze v Ježíšově době, který vyšel na str. 8–11 tohoto časopisu M&B 2/2014.
Biblické přikázání o dávce (daru) Hospodinu o váze půl šekelu stříbra, kterou byl povinnen dát každý židovský muž starší dvaceti let, uvádí kniha Exodus 30, 13. Toto stříbro, později, v období 2. Chrámu i mince, sloužilo především na koupi obětních zvířat pro přinášení každodenní chrámové oběti a na další bohoslužebné potřeby. Půlšekelová stříbrná mince z doby pr vního protiřímského povstání. Mince byla ražena ve druhém roce povstání, tj. r. 67 nl. Avers s větvičkou tří granátov ých jablek a opisem „Jerušalajim hakedoša – Svatý Jeruzalém“. Revers s vyobrazením oltáře a nad ním písmena „šin, bet“, což je zkratka slov „druhý rok“ (povstání) a opisem „chací hašekel – půl šekelu“. Od roku 70 nl. jeruzalémský Chrám neexistuje, neboť byl zničen Titovým vojskem, což představovalo tragické završení pr vního protiřímského povstání, o němž píše též židovský historik a spisovatel Josephus Flavius ve svém díle Válka židovská.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2018.
