Největší diamant světa
Více než pěti set karátový diamant mimořádné kvality byl minulý týden vytěžen v jihoafrickém dole Cullinan. Tento diamant patří ke dvaceti největším na světě.
DŮL CULLINAN VYDAL VÝJIMEČNÝ DIAMANT
Johannesburg – Více než pěti set karátový diamant mimořádné kvality byl minulý týden vytěžen v jihoafrickém dole Cullinan. Tento diamant patří ke dvaceti největším na světě.
EXPERTI URČÍ CENU
Diamant, který u odborné veřejnosti na celém světě probudil vlnu zájmu, má přesně 507,55 karátu a váží přibližně sto gramů. Jeho cena ovšem tak brzy známá nebude: experti musí vzácný kámen nejprve podrobit důkladnému zkoumání, které určí přesné parametry tohoto neobyčejného exempláře. Cena diamantů je ovlivněna několika faktory, mezi něž patří například čistota, váha, sytost odstínu a barva. Nejvíce ceněné jsou diamanty modré, červené, sytě žluté nebo růžové. Naopak k levnějším se řadí bílé se žlutým nebo hnědým nádechem. Na cenách diamantů se projevuje i možnost jejich zpracovatelnosti.
TRADICE POKRAČUJE
Největší diamant všech dob byl v roce 1905 nalezen právě v dole Cullinan, vzácný kámen měl přesně 3 106 karátů. Později byl rozdělen na devět částí, z nichž ta největší, Hvězda Afriky, se stala součástí britských korunovačních klenotů (rozměry jsou 58,9 × 45,4 × 27,7 mm). Nebyl to ale jediný exkluzivní nález z dolu nedaleko Pretorie. Z Cullinanu pochází také modrý diamant Star of Josephine, jenž byl letos v dražbě prodán za rekordní částku 10,5 milionu švýcarských franků (téměř 185 milionů korun). Důl Cullinan byl otevřen v roce 1902. Do roku 2007 jej vlastnil kartel De Beers, který je největším producentem diamantů na světě. Kvůli rostoucím dluhům však De Beers Cullinan za sto milionů euro prodal konsorciu Petra Diamonds.
PERSPEKTIVNÍ KOMODITA
Trh s diamanty zatím v České republice příliš rozšířený není, na chuť mu ale přichází stále více lidí. Investice do diamantů, podobně jako do zlata, představuje hlavně jistotu. Pro spekulativní účely se kvůli nízkým výkyvům v ceně příliš nehodí. V posledních letech rostly ceny diamantů zhruba o deset procent ročně. Výhodou je, že obchod s nimi není celosvětově nijak omezen. Největší diamant, který se prodal v Česku (2008), vážil 2,76 gramu. Jeho hodnota přesahuje šest milionů korun.
Medené mince Márie Terézie … a ich obeh v Uhorsku
Mincovníctvo Márie Terézie sa vyznačuje veľkou rôznorodosťou. Počas jej vlády sa produkovalo veľké množstvo rôznych typov mincí, ktoré prešli mnohými zmenami.
V tomto príspevku sa budem podrobnejšie venovať špecifickej téme, ktorou bola razba medených mincí. Tiež je dôležité vyjadriť sa k ich obehu na území dnešného Slovenska, kde bolo v posledných rokoch evidovaných niekoľko nových a nepublikovaných nálezov. Tie môžu napovedať viac o obehu týchto mincí v našich krajinách.
Razba medených mincí v habsburských krajinách patrí medzi veľmi zaujímavé javy. Ich produkcia bola vyvrcholením neúspešnej vojny s Pruskom v rokoch 1756-1763, ktorá je známa ako sliezska vojna. Habsburská monarchia v nej utrpela sériu drvivých porážok, po ktorých prišla o významnú hospodársku oblasť Sliezska. Po tomto období sa v Rakúsku spomalil hospodársky rast a nastali vážne ekonomické problémy. Z toho dôvodu bola razba drobných mincí drahá a uvažovalo sa o ich náhrade za medené mince. Najmenšie nominály boli nepraktické, lebo boli vyrábané na malých strieborných kotúčikoch, čo sťažovalo manipuláciu pri každodenných platbách. Preto boli nové medené mince oveľa väčšie a hrubšie, čo ešte zvýšilo ich dôveryhodnosť. Napriek tomu, že išlo o kreditné mince, hmotnosť medi v nich sa približovala hodnote kovu. Napríklad medený grajciar dosahoval úradnú hmotnosť až 11,38 g. Ich atraktivitu zvyšoval aj fakt, že uvedené mince boli mimoriadne prepracované aj po umeleckej stránke. Na uhorských medených minciach sa nachádzal portrét Márie Terézie. Na reverze sa nachádzala Madona s dieťaťom a nápisy boli umiestnené v krásnej barokovej kartuši. Tým sa zvýšilo aj estetické hľadisko týchto mincí. Napriek tomu, že sa prvé medené mince začali produkovať za vlády Márie Terézie v rokoch 1749-1750 vo viedenskej mincovni, ich skutočná razba sa začala až na začiatku 60-tych rokov 18. storočia. Patent o ich zavedení vyšiel síce v nemeckých a českých krajinách až 27. septembra 1760, ale s ich razbou sa začalo už v predchádzajúcom roku. S ročníkom 1759 totiž poznáme medené fenigy, ½-fenigy razené vo viedenskej mincovni, či poltury z Kremnice.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2013